Basketbal je jejich láska a náročný koníček

31.12.2011 09:19:06 | Autor: Ladislav Janata | Rubrika: Sport | Obce: Jablonec nad Nisou

Jediným oddílem basketbalu na Jablonecku, který se stará o basketbalovou mládež, je dlouhá léta TJ Bižuterie a většinou za více jak čtyřicet let působení mládeže jsou to hlavně dívčí složky. A tak je logické, i když ne pravidlem, že i trenérského řemesla se ujmou bývalé hráčky, někdy i ještě samy aktivní. Možná je ale českou raritou, že tomuto náročnému koníčku se věnují tři trenérky z jedné rodiny, matka a dvě dcery. Starší Jitka sice v současnosti dělá asistentku Janu Čmejrkovi u mladších dorostenek, ale jako hlavní trenérka má již něco za sebou, Jana trénuje minižákyně a Jitka mladší se věnuje starším žákyním.

Basketbal byl v mládí váš první sport?

Jitka st.: Já jsem u basketu nezačala. Asi rok jsem se pokoušela o atletiku, ale ta mě nebavila, lepší je kolektivní hra. Táta Jaroslav hrál basket a strýc Tonda ho hraje a píská dodnes, tak byla jednoduchá volba. Trénovala nás paní Dana Hlubůčková, hrála jsem u děvčat o rok až dva starších, následoval trenér Gustav Vrbický a v dorostu mě vedl táta. Pak jsem již hrála za ženy a v letech 1988 a 1989 se nám narodily holky.

 Jana a Jitka ml.: My jsme obě lyžovaly na běžkách ve Ski klubu Janov - Bedřichov, protože jsme začaly školní docházku v janovské škole, ale pak jsme ji dochodily obě v jabloneckých základkách. S basketem jsme začínaly později u trenérek Prouzové a Macháčkové a pak u mámy, které tenkrát pomáhala Helena Pošíková. Hrály jsme do dorosteneckého věku i chvilku dorosteneckou ligu i za ženy, ale začaly jsme studovat a pak i trénovat dívky.

V současnosti se k hraní mladší Jitka vrátila k družstvu druholigových žen, má možnost se více zapojit do hry, ale toho nevyužívá. K vedení týmu je nutná trenérská licence B, kterou má jen ona, ale nezneužíváhá toho, aby odehrála co nejvíce, právě naopak.

Trénování Vás napadlo kdy?

Jitka st.: Já jsem začala někdy v roce 1994 s Danem Davidem s děvčaty ročníku 1984/85 v ZŠ Arbesova, ten se pak stal starostou Janova a já u toho zůstala. Děvčata hrála oblastní přebor a dnes už je většina vystudovaná s různými vysokoškolskými tituly. Pak jsem trénovala své holky, ale už jsem toho po letech nechala. Nevydrželo mi to dlouho, protože v dubnu 2005 mě přemluvil Honza Čmejrek, abych mu pomáhala s náborem mladých nadějí a nyní máme šanci na extraligu dorostenek. Děvčata jsou ročníky narození 1996 a 1997 a trénujeme 3x týdně. Hráček je v kádru celkem osmnáct.
Jana: Tři a půl roku trénuji děvčata 2000 a mladší, dva roky již hrajeme soutěž ve východních Čechách a rok jsme předtím jen s holkama trénovaly. Teď jsem na ně sama, ale začíná mi pomáhat maminka jedné hráčky, Jindra Bobková, a to jsem ráda, škoda, že pro služební povinnosti skončil Petr Karlovský. Děvčata jsou stále nejmladší a při tréninku třikrát v týdnu se určitě budou lepšit, zatím jich je osmnáct.
Jitka ml.: Já mám děvčata ročníky mezi, to jsou starší žákyně, které si vybojovaly účast v žákovské lize. Jsem u nich druhým rokem s Tomášem Herinkem, který má také pracovní povinnosti, tak mi začíná pomáhat Dan Břicháček, hráč jabloneckých Draků. Družstvo jsme převzali po naší hráčce Martině Císařové a u zrodu stála i Jarča Agi Koubová. Trénujeme rovněž třikrát v týdnu a o víkendech zápasy, stejně tak s osmnácti dívkami.

Od září si Jitka přibrala další starosti. Oddíl provádí nábor malých děvčat ročníku narození 2002 a 2003, který vede Jan Čmejrek a tak mu s tím pomáhá, dětí mají už průměrně asi šestnáct.

To všechno stíháte při studiu, zaměstnání a rodině?

Jitka st.: Já jezdím do zaměstnání do Zásady autem, jinak by se to nedalo stíhat, protože všechny bydlíme v rodinném domku v Loučné. Manžel a otec nám toho koníčka snáší s nadhledem, když byly holky malé, tak nás vozil po zápasech spolu s dalšími rodiči. Pracuje soukromě doma, ale i tak se scházíme doma až večer. Jana už má s přítelem svoji domácnost, ale bydlí ve stejném domě.
Dcery J. + J.: My obě jezdíme do školy do Liberce, každý den ráno v půl sedmé jedničkou na ostrý roh, pak buď autobusem nebo až na tramvaj a večer přes tělocvičnu domů. Je to určitě náročné, ale máme to rády a hlavně ta děvčata.

Je čas vánočních svátků, máte již nakoupené dárky a napečené cukroví?

Všechny sborově: Právě, že zatím moc ne, nemáme na to čas. Přes týden trénujeme s dětmi a téměř každý víkend jsme s basketem pryč. My se doma moc nepotkáváme, my se potkáváme nejčastěji v hale. Cukroví peče mamka (Jitka st.) a Jana si už peče sama. Nejmladší z nás, Jitka, ustrojí stromek, jinak nedělá pro přípravu vánoc nic moc.

Jak vidíte perspektivu svých týmů?

Jitka st.: My máme jasnýn cíl, dostat se do kvalifikace o extraligu, to znamená být mezi prvními třemi v lize a pak v té baráži uspět. Jestliže se to nepovede, tak budeme hrát i v dalším roce stejnou soutěž jako letos a pokus budeme opakovat, což by vyneslo extraligu pro další děvčata našeho oddílu.
Jitka ml.: Nyní hrajeme ligu starších žákyň, kterou asi neudržíme, ale budeme hrát znovu kvalifikaci, kterou snad zvládneme. Věkově jsme za těmi, co trénuje Honza Čmejrek a mamka, tak budeme chtít hrát, co ony pro nászískají. Děvčata na to určitě mají.
Jana: My jsme i mezi minižákyněmi jedny z nejmladších, budeme hrát dále oblast východní Čechy a pak se uvidí. Základnu máme dostatečnou a dívky i nyní dobrou perspektivu pro další růst a hlavně studium.

Oddíl basketbalu spolu se Sportovním gymnáziem Dr. Randy v Jablonci od letošního roku umožnil několika děvčatům absolvovat i studium rozšířené o basketbal. Příštím rokem bude děvčat zase o něco víc, takže i další ročníky mají možnost toto studium využít. Basketbal byl vždy sportem vysokoškolským a tak ani odchovankyně jabloneckého klubu nejsou výjimkou.
Jak v úvodu zmínila mladší Jitka, v oddíle probíhá i další nábor dívek ročníků narození 2002 a 2003, čímž bude navazovat basketbal dívek a určitě se budou moci setkat adeptky tohoto sportu s některou trenérkou z rodu Wirsigových.

Sdílet s přáteli na facebooku

Diskutujte s námi

Firmy v regionu Jablonec nad Nisou

Naše Jablonecko s.r.o. ( Internetové služby , Firmy ) , ODS Jablonec ( Volby ) , Petr Rubín - REKUPER ( ) , TOP09 Jablonec ( Volby ) , VisionWorks ( Internetové služby , Firmy ) | Další firmy

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Drobné ťuknutí v garážích vyřešila rychlá domluva

Ve středu 11. února v 15:30 upozornil vedoucí ostrahy OC Central pan C. okrskáře Městské policie Jablonec nad Nisou pro centrum na dopravní nehodu v přízemí garáží obchodního domu. Podle jeho slov tam řidič bílého Renaultu nechtěně narazil do zaparkované černé škodovky a poté odjel zaparkovat do druhého patra. Při manévru poškodil u škodovky přední blinkr na straně řidiče. Okrskář kontaktoval majitele poškozeného vozu pana Š. Ten uvedl, že vzhledem k rozsahu a hodnotě škody nechce věc řešit přes pojišťovnu ani Policii ČR. Upřednostnil rychlou dohodu o náhradě škody. Společně se pak vydali k vozu Renault a počkali na jeho řidiče. Ten se k situaci bez okolků přiznal, omluvil se a s majitelem škodovky se domluvil na náhradě škody ve výši 1 500 korun. Celá událost tak skončila klidnou dohodou přímo na místě.

Krajský stipendijní program podporuje žáky ve vybraných oborech

Rozhodování o studiu na střední škole není pro řadu žáků ani jejich rodičů jednoduché. Vedle zájmu a schopností často vstupují do hry i praktické otázky - dojíždění, náklady na studium nebo nejistota, zda má vybraný obor perspektivu. Právě v těchto situacích hrají roli stipendia, kterými Liberecký kraj dlouhodobě podporuje vzdělávání v důležitých oblastech. Rada kraje nyní schválila pokračování stipendií pro žáky středních škol ve vybraných oborech vzdělávání i pro druhou část školního roku 2025/2026. Jde o obory, které jsou pro region zásadní, ale dlouhodobě o ně není mezi uchazeči takový zájem - například technické, stavební, zemědělské, zdravotnické nebo tradiční řemeslné obory. „Stipendia vnímáme jako praktickou pomoc žákům i jasný signál, že si určitých oborů vážíme. Nejde jen o finanční podporu, ale také o podporu rozhodování v oblastech, které jsou pro Liberecký kraj dlouhodobě důležité," uvedla radní pro oblast školství a sportu Jitka Skalická.